Akciová společnost PUDIS navazuje na činnost svých předchůdců: Státního projektového ústavu pro speciální stavby (1951 - 1961), Pražského projektového ústavu (1961 - 1966) a Projektového ústavu dopravních a inženýrských staveb, založeného 1.4.1966.
V padesátých a na počátku šedesátých let 20. století se realizoval rozsáhlý program výstavby vodních děl, na kterém se podíleli i pracovníci Státního projektového ústavu pro speciální stavby např. projekty komunikací, vleček, železničních tratí, mostů a lanových drah. Vznikly tak např. projekty komunikace pro vodní dílo Slapy, Lipno, Orlík, Fláje a Hracholusky, mosty v Cholíně, Živohošti, Loučovicích, Želnavě, Neznášově, Žebrákově a Hracholuskách, lanovku pro Slapy, Křímov, Nosice, rekonstrukce lanovky Skalnaté Pleso - Lomnický štít a realizaci lanovky na Chopok. Již tehdy byly všechny projektové práce zajišťovány komplexně, včetně průzkumných prací geodetických a inženýrsko-geologických. Postupně se činnost Státního projektového ústavu pro speciální stavby více zaměřovala na řešení dopravních a inženýrských staveb pro města a městské aglomerace a rozsáhlé komplexy nových průmyslových závodů. Byly tak realizovány návrhy na dopravní osu Ostravy (Rudná ulice mezi Vítkovicemi a Kunčicemi), tramvajová rychlodráha Most-Litvínov, kolejiště v Kunčicích, vlečky pro ZKL Brno a dopravní systém VSŽ Košice. Z význačných děl vznikly např. most přes Ohři v Karlových Varech - Drahovicích, rekonstrukce mostu přes Labe v Kolíně, most přes Labe u nemocnice na okruhu v Hradci Králové a další stavby mostů, komunikací, železnic a lanovek. V oboru vodního hospodářství vznikly např. projekty úpravny vody pro Spolanu v Neratovicích, úpravnu vody pro Kladno na Klíčavě a byly řešeny další úkoly pro řadu skupinových vodovodů, čistíren odpadních vod a stokových sítí. Průkopnickými pracemi v oboru dopravního inženýrství byl dopravní generel města Kladna s předchozím podrobným průzkumem, řada návrhů městské hromadné dopravy a dopravních závodů pro Prešov, Košice, Bratislavu, Ústí nad Labem, Pardubice, Karlovy Vary a Ostrov nad Ohří.
Podle projektů pracovníků Pražského projektového ústavu, vzniklého v roce 1961, byly například realizovány přestavba Hlávkova mostu, dopravní páteř sídliště Petřiny a mnoho dalších městských a sídlištních komunikací, inženýrských sítí a tramvajových tratí. V průběhu let 1965 a 1966 byla také zahájena po mnoho desetiletí odkládané přemostění nuselského údolí, a také výstavba trasy C podpovrchové dráhy v Praze.
Na všech těchto projektech se podíleli pracovníci, kteří později přešli do Projektového ústavu dopravních a inženýrských staveb (PÚDIS), který byl založen 1.4.1966. Hlavními úkoly nové organizace bylo zajištění předprojektové a projektové přípravy systému městské hromadné dopravy a předprojektové a projektové přípravy systému hlavních městských komunikací pro individuální dopravu s přestavbou dopravní sítě hlavního města Prahy. Projektový ústav dopravních a inženýrských staveb se tak stal generálním projektantem Základního komunikačního systému Prahy, známém jako ZÁKOS. Na tento úkol byl i patřičně odborně vybaven. Své působení opíral o zkušenosti a odbornosti pracovních týmů v oborech geologie, geotechniky a inženýrské ekologie, které poskytovaly nezbytné podklady skupinám odborných projektantů ve všech profesích. Největším realizovaným projektem ZÁKOSU se stal rozsáhlý soubor staveb Jižní cesty s Barrandovským mostem.
V květnu roku 1992 byl Projektový ústav dopravních a inženýrských staveb zprivatizován do podoby akciové společnosti. Pod svým historickým jménem s přívlastkem a.s. působil ještě sedm let. Od 9. února 1999 se pak zažitá zkratka PUDIS stala oficiálním názvem firmy.
V dopravním stavitelství se kvalita projekčních návrhů prokazuje a hodnotí podle výjimečných inženýrských objektů. Mezi nejvýznamnější inženýrská díla patří určitě mosty a tunely. A účast akciové společnosti PUDIS na projektech ve vývojové řadě „Stavba tisíciletí - Karlův most", „Stavba století - Nuselský most" a „Dopravní stavba roku 2005 - Tunel Mrázovka" dokládá, že PUDIS a.s. má v oboru své činnosti odborné veřejnosti co říci.
„Stavba tisíciletí" byla vybírána anketou Ministerstva dopravy a spojů. Stal se jí Karlův most. Společnost PUDIS je podepsána pod projektem jeho generální rekonstrukce.
„Stavbu 20. století" vyhlásil Svaz podnikatelů ve stavebnictví pod záštitou čtyř ministerstev ČR. Cenu získalo společně „Pražské metro a Nuselský most".PUDIS byl před více než půl stoletím projektantem pražské podpovrchové tramvaje umístěné v tubusu Nuselského mostu, pro který vykonával funkci generálního projektanta.
„Dopravní stavbou roku 2005" byla vyhlášena stavba „Tunel Mrázovka". PUDIS stál u tvorby koncepčních variant, přípravy a realizace a stal se i generálním projektantem jednoho z nejbezpečnějších a nejmodernějších tunelů nejen v České republice, ale v celé Evropské unii.
Společnost PUDIS tak i v současnosti navazuje na své zakladatelské tradice a rozvíjí je ve všech oborech své činnosti.
